A Ž   P Ů J D U   P O   Ú B O Č Í –RADUZA **1972

       AMI      G     C        F        G        C  E  
1.     AŽ PŮJDU PO ÚBOČÍ AŽ MI NA CESTU ZASVITNE DEN
       ANI_JEDNOU SE_NEOTO_ČÍM, VZKŘIKNU:_MINULÉ,_ČERT TĚ_VEM
              AMI                 G               C                DMI  
       TO JEN UTRH SE SVAH, ABYCH NEMOHLA DÁL ABY ŠLO SE MI NESNADNĚJI
             AMI           G      C            F           E     AMI  
       JE TO TAK, ŽE VPŘED STEJNĚ MUSÍM I KDYŽ PŘIŠLA JSEM O NADĚJI

2.     AŽ MÝ PATY POLECHTÁ STRÁŇ, ANI JEDNOU SI NEVZPOMENU
       NA ÚNAVOU PROKVETLOU SKRÁŇ, NOHY SEDRANÉ OD KAMENŮ
       TO PŘIŠLA JEN BOUŘKA A PŘÍVALY VOD, STRHLY MĚ DO ÚDOLÍ
       JE TO TAK, ŽE NA SVĚTĚ NENÍ, ACH NIC, CO NEPŘEBOLÍ INS+ TO PŘIŠLA ...

3.     AŽ PŮJDU PO ÚBOČÍ, AŽ MI NA CESTU PADNE ZAS NOC
       AŽ MI STEČE POT POD OBOČÍ, VZKŘIKNU: NEMÁ ZLÉ NADE MNOU MOC
       TO JEN V SOUTĚSCE NA CHVÍLI STRACH NA MĚ SED, TO HORA VRHLA SVŮJ STÍN
       KDYŽ SE OTOČÍM, V SLUNCI TAM JDOU, MŮJ MUŽ, MÁ DCERA A SYN