M Ů J   R O D N Ý   D Ů M   - BOBEK   **1782
                 D                                     G        D       A7  
1.     BYLO MI ŠESTNÁCT LET, JÁ ZNÁT CHTĚL SVĚT, NÁŠ DŮM BYL JAK MŘÍŽ,
                                             D             G  
       TÁTA JEN KÝV, ŘEK´ MÁŠ SVŮJ VĚK, TAK POJĎ CHLAPČE BLÍŽ.
2.     DO KAPSY SÁH, A DAL MI KLÍČ,  ŘEK CESTU DÁL UŽ ZNÁŠ
       AŽ POZNÁŠ SVĚT A BUDEŠ CHTÍT KAM SE VRÁTIT MÁŠ.
                  D                  G   D      A7  
REF1   JE TO TVŮJ RODNÝ DŮM         TVŮJ RODNÝ DŮM 
                                    D           G  
       TVŮJ RODNÝ DŮM               TVŮJ RODNÝ DŮM
3.     PAK PŘEŠEL ČAS, A MŮJ STRÝC MI PSAL, A JÁ VĚDĚL DŘÍV
       NEŽ JSEM ZAČAL ČÍST, ŽE SI BŮH,  TÁTU K SOBĚ VZAL
4.     NA VLAK JSEM SED´, PAK MĚSTEM ŠEL, A DLOUHO BLOUDIL TMOU,
       ALE KDYŽ JSEM VZHLÉD´, NÁHLE JAK STÍN, TAM STÁL PŘEDE MNOU
REF1   MŮJ RODNÝ DŮM,             MŮJ RODNÝ DŮM ...
            HMI                        D  
REF.   NÁŠ PLOT,    ROZBITÁ OKNA A PÁR HOLÝCH ZDÍ,
       HMI                             D     
       STARÁ HOUPACÍ ŽIDLE, NIKDO VŠAK NESEDĚL V NÍ,
               G                          HMI  
       BYL TAM CIZÍ MUŽ, NA ŠATECH PRACH, BÍLOU PŘILBU MĚL,
               G                               D         A7  
       KLÍČ MI NA ZEM SPAD A MŮJ VLASTNÍ HLAS NÁHLE SE CHVĚL, REF1.
5.     ŘEK´MĚL JSTE PŘIJÍT DŘÍV,  UŽ NENÍ ČAS, RADĚJ BĚŽTE KOUSEK DÁL.
       ZA PÁR DNÍ,  TU BUDE NOVÁ TRAŤ,    A TEN DŮM NÁM V CESTĚ STÁL.
6.     PAK VYŠLEHL BLESK,  A DĚSNÝ TŘESK, Z ÚST MU SLOVA VZAL,
       JÁ DÁL TAM STÁL,A DO OČÍ  ČERNÝ PRACH MI SLZY HNAL,MŮJ RODNÝ DŮM,..