S T O P Y   V E   S N Ě H U           -Dobeš      **1363
        A                                E  
1.      PROKŘEHLÁ JAK VRABEC STOJÍM TADY, ROZTÁČÍM SI ZA SKLEM JÍZDNÍ RADY
        D                      A  
        A POSLEDNÍ VLAK ZMIZEL Z DOHLEDŮ
        KOLEJE ZTRÁCEJÍ SE V DÁLCE, UŽ NIKDO NÁM NEDRŽÍ PALCE,
        A TAK SE SAMA BROUZDÁM PO SNĚHU
        A          F#AMI   D     A             F#MI  
        KDYŽ VENKU SNĚŽÍ, JE TO TAK, ŽE ČLOVĚK NEVĚŘÍ
        D              E          A  F#MI      D  
        NA ŽÁDNÝ DALŠÍ VLAK POZDĚJŠÍ, HM,HM HM HM
                 E                 A  
        NA ŽÁDNÝ DALŠÍ VLAK SE NETĚŠÍ

2.      OD NÁDRAŽÍ VEDOU STOPY NĚČÍ, JSOU TROCHU VĚTŠÍ, ASI JAKO TVOJE
        BOTY UŽ MÁM SAMY SNÍH, ALE JÁ JDU VEDLE NICH, ABY BYLY DVOJE
        VENKU SNĚŽÍ A BUDE-LI TAK, DNES DOJDU ASI STĚŽÍ,
        [:KAM NEDOJEL VLAK, ZA TEBOU:]

3.      MÁM POCIT, ŽE VÍM, KDE SE BUDE TOPIT A KDE SE HOLKA MŮŽE OPÍT,
        TEN POCIT ZEBE
        SAMA UŽ JSEM SYMBOL ZIMY Z VLOČEK, KTERÉ UKRADLY MI ZBYTEK NEBE
        JEN OBRAZY SNĚŽNÉ A ŽÁDNÝ VLAK A KOLEJE TÉŽ NE
        A [:SNĚŽÍ AŽ DO OBLAK A SNAD I VÝŠ:]

4.      OD NÁDRAŽÍ VEDLY STOPY NĚČÍ, BYLY TROCHU VĚTŠÍ, ASI JAKO TVOJE
        VŠUDE UŽ JSEM MĚLA SNÍH, ALE JÁ ŠLA VEDLE NICH, ABY BYLY DVOJE
        PRYČ Z KRAJINY SNĚŽNÉ, NEVIDĚT VLAK A KOLEJE TÉŽ NE
        A [:LETĚT AŽ DO OBLAK A SNAD I VÝŠ:]