Ž I J U   N A   H O R Á C H                  **1030

                A           E           A  
1.      ŽE ŽIJU NA HORÁCH A NOSÍM SMŮLU V DLANÍCH
                D               A           E  
        TO BYLO PRVNÍ, CO JSEM JÍ MĚL VYPRÁVĚT
                D            A          G               D  
        A TAKY O ŠTĚSTÍ, CO PŘEBÝVÁ AŽ NAHOŘE V TĚCH PLÁNÍCH
               A        E               A  
        KTERÉ HLADÍ NEBE,TAM KDE KONČÍ SVĚT.

2.      O ZLÝCH MYŠLENKÁCH CO SKLAPNOU JAKO PAST
        ZVLÁŠŤ, KDYŽ SE JIM ČLOVĚK TROCHU PODDÁ
        ŽE TO NENÍ ŽÁDNÁ ROMANTIKA, AŤ SE NEDÁ ZMÁST
        JE TO PROSTÉ JAKO VÍTR, JAKO VODA.

        A               E             D           A  
REF:    ŘÍCT, JÁ TO MĚL ŘÍCT, JENŽE MÁM OD SMŮLY ÚSTA
        A                         E             D               A  
        VŠAK MĚ ZNÁŠ, NESVED JSEM VÍC, NEŽ JÍ PSÁT, PROSÍM TĚ PŘIJEĎ
        E                       A  
        A ZŮSTAŇ SE MNOU NA HORÁCH.

3.      AŽ JEDNOU PŘIJELA K NÁM DO HOR V MLZE RANNÍ
        PLNÁ IDEÁLŮ, PLNÁ KRÁSNÝCH VĚT
        ŽE SPOLU PŮJDEM HLEDAT ŠTĚSTÍ AŽ TAM NAHORU K TĚM PLÁNÍM
        KTERÉ HLADÍ NEBE, TAM KDE KONČÍ SVĚT.

4.      ZA MĚSÍC BYLO PO VŠEM, MŮŽU ZA TO SNAD
        TO ASI SMŮLA,CO MI VĚČNĚ LEPÍ DLANĚ
        NA STOLE SLŮVEK PÁR, ŽE BUDE VŽDYCKY RÁDA VZPOMÍNAT
        ALE ŽE VÍC NEŽ JI JSEM MĚL RÁD SVOJE PLÁNĚ
REF:    A CO DÁL, TAK JAKO DŘÍV, CHODÍVÁM, K PLÁNÍM SE DÍVÁM
        ŠTĚSTÍ ZNÁM, JE VZÁCNÝ PTÁK, SLÝCHÁVÁM, JAK NĚKDY ZPÍVÁ
        A TO MI STAČÍ. ŽIJU NA HORÁCH.