L É T O   S   M O N I K O U                               **0531
        D  
1.      JEDEN JARNÍ DEN, KDY JSEM NEMOHL SPÁT,
        JAKO KRÁSNÝ SEN, KTERÝ MĚL SE MI ZDÁT,
                G                                       D  
        PŘIŠLA KE MNĚ SEM HOLKA BEZVADNÁ A ZŮSTALA ZDE STÁT,
             A                                  D  
        JÁ JSEM MONIKA ŘEKLA A JÁ UŽ JSEM JI MĚL RÁD.
2.   LÉTO S MONIKOU BYLO STOPROCENTNÍ,
        LÁSKOU VELIKOU TOTIŽ HOŘEL JSEM K NÍ,
        CELÝ PRÁZDNINY MĚLY NÁDHERNEJ A TROCHU RYCHLEJ SPÁD,
        POJĎ MĚ POLÍBIT ŘEKLA A JÁ JSEM ŠEL A VŽDYCKY RÁD.
3.   TAKHLE NA PODZIM, KDYŽ UŽ BYL VENKU CHLAD,
        ŘEK JSEM JESTLI SMÍM, UŽ NAVŽDYCKY HŘÁT,
        VE SVÝM OBJETÍ, JESTLI PRÝ MI TOHLE JEŠTĚ MŮŽE DÁT.
        NO TO JE HOTOVÝ ŘEKLA A JÁ UŽ JI MĚL RÁD.
4.   JAKO MALEJ KLUK DI DI DI DI DI DI,
        TEDY ZPÍVÁM SI A VŠECHNO JE MI FUK,   DÁ DÁ DÁ DI DI .......
5.   PŘIŠEL ZIMNÍ ČAS, VENKU NAPAD SNÍH,
        JÍ SE TROCHU ZMĚNIL HLAS A MNĚ ZAS ZMRZ SMÍCH,
        KDYŽ JSEM POCHOPIL, ŽE SE DOOPRAVDY UŽ NEMÁM ČEMU SMÁT,
        PRÁVĚ ODCHÁZÍM ŘEKLA A JÁ ZŮSTAL JAKO SVATEJ STÁT.