*2    B O B Ů V   H R O B                          **0249
        C                                                      C7  F  
1.      STÍN BLADVŮDU PAD, NA TEN TICHEJ HROB, ODKUD VIDĚT JE IGLHOK,
           C                    AMI                DMI              G  
        MY DALI TAM KŘÍŽ, ABY SPÁT MOHL BOB, A NÁS NESTRAŠIL JEHO KROK.
        JMÉNO A DEN NĚKDO NA STROM VYRYL, ŽE TU KONEC VZAL CESTY SVÝ,   G C
        VŠAK NA MÍSTO TOHO, RUM HO ZABIL, TAK TAM VYŠKRÁBAL TIŠE SPI

2.      VŽDYŤ BOBA SNAD ZNAL CELEJ OUVRLEND,ON PROSTĚ STAREJ TULÁK BYL,
        DUCH VENKOVSKEJCH CEST,PRACHU KONZUMENT,MĚL JEN CHLEBNÍK,ŽÁDNEJ CÍL
        DNES VÍTR SEM FOUK VŮNI BOROVIC A S NÍ ZAHUČEL VODNÍ PROUD,
        JAK ZMĚNIL SE BOB, TROŠKU POBLED MU LÍC,
        JAK BY PŘES NĚJ SE CHYSTAL PLOUT.

3.      HLAS CIZÍ TAK MĚL, TIŠE HOVOŘIL,UŽ JDE PRO MĚ MŮJ DOPROVOD,
        JÁ KDYSI, ACH DÁVNO, VOJÁK JSEM BYL,TEĎ JSEM OPILEJ VRAK A ŠROT,
        KDE BLADVUD MÁ STÍN,PRÁVĚ TAM CHCI SPÁT,A KDYŽ SMŮLA VÁM VEZME DECH
        JEN ZKUSTE MŮJ HROB ZNOVU PŘEKOPAT, PAK SNAD POMINE TEN VÁŠ PECH.

4.      JÁ SLYŠEL JSEM, JAK JEŠTĚ PROMLUVIL, TROCHU VZDUCHU CHTĚL NALAPAT,
        CHTĚL DÁL NĚCO ŘÍCT, ALE NEMĚL UŽ SIL, A V TU CHVÍLI ZPĚT MRTVEJ PAD
        TAK SKONČIL DNES BOB ŽITÍ TOULAVÝ,JE UŽ TAM, KAM MY VŠICHNI JDEM,
        JEN ZMAŘIL SVŮJ ČAS, VŠECHNY SÍLY SVÝ, A PAK TIŠE HO SKRYLA ZEM.

5.      ČAS PŘIŠEL PAK ZLEJ, VŠUDE SUCHOPÁR, VYSCHLA DO KAPKY VODA Z JAM,
        SKOT MUČILA ŽÍZEŇ A TRÁPIL ŽÁR, ŽE SNAD ZMĚKNUL BY ĎÁBEL SÁM,
        CO BOB TEHDY ŘEK, TEĎ NÁM V UŠÍCH ZNÍ,DŘÍV NEŽ NAŠEL SVŮJ VĚČNEJ KLID
        JDEM PŘEKOPAT HROB, SNAD SE OBJASNÍ,JAKEJ SMYSL MOH NÁZNAK MÍT.

6.      MY RYLI JSME TAM, KDE KŘÍŽ BYL A KMEN,HROB JSME HLOUBILI BEZE SLOV
    V TOM KŘEMEN SE BLEJSK, JAK ŠEL S HLÍNOU VEN A V NĚM ZASVÍTIL ŽLUTEJ KOV
        PRUH K HORÁM SE TÁH, MĚLY ZLATEJ BOK, A AŽ DO DNEŠKA OD TĚCH DOB,
        TEN NEJLEPŠÍ DŮL, CO MÁ IGLHOK, ZNAJÍ POD JMÉNEM BOBŮV HROB.